Na konci ledna se zraky celého cyklokrosového světa upřely do Tábora, protože na tamní inovované trati se po devíti letech opět zápolilo o světové tituly. Cyklokrosová elita zná Tábor velice dobře, protože dráha v těsném sousedství řeky Lužnice bývá pravidelným místem konání některého ze závodů prestižní světové série, a tak není divu, že Mezinárodní cyklistická unie svěřila pořádání světového šampionátu již podruhé do rukou spolehlivých organizátorů z jihu Čech.
Musím uznat, že oproti klání z roku 2001 doznal celý závodní areál mnoho podstatných a hlavně pozitivních změn. Tak předně byla, jak už jsem zmínil na začátku, pozměněna samotná trať, která se od obchodního domu Kaufland a rybníku Komora, posunula víc na západ směrem k řece Lužnici. Zde na jejím břehu vyrostl pěkný areál “Odpočinkové zóny”, který zahrnuje kromě asfaltovéh okruhu i kompletní organizační zázemí pro podobné podniky, jako je právě šampionát v cyklokrosu. V areálu této zóny pak již týden před soutěžním víkendem vyrostly tribuny, rozměrné stanové konstrukce pro závodníky a jejich týmy, okolo trati nechyběly ani velkoplošné obrazovky nebo nadchody pro návštěvníky, kteří tak nemuseli přebíhat pečlivě ohrazenou trať závodníkům před nosem. Organizátoři odvedli už před samotným šampionátem skvělou práci a samotné mistrovství světa se tak konalo v prostředí více než důstojném.
Video ve vysokém rozlišení se pomalu ale jistě stává standardem v oblasti televizní zábavy a ruku v ruce s tímto novým fenoménem jde kupředu také vývoj videokamer. Nejnovějším trendem v této oblasti jsou modely, které ukládají záznam na digitální paměťová média ve formátu AVCHD (Advanced Video Codec High Definition). Tento nový formát je výsledkem spolupráce firem Sony a Panasonic a umožňuje uložit video ve vysokém rozlišení na pevný disk, paměťovou kartu nebo DVD. Pro ukládání a následné čtení záznamu je použit kompresní kodek MPEG-4 AVC/H.264. Tento kodek (=softwarové kódování [zápis při záznamu] a následné dekódování [čtení při přehrávání] obrazu) můžeme směle označit za následníka klasického formátu mpeg4 a jeho známějších variant DivX a Xvid. AVCHD však používá formát obrazu 1080i, což představuje rozlišení 1920×1080 (Full HD) nebo případně 1440×1080 (anamorfní Full HD - viz.dále) a maximální datový tok 24Mbit/s. Problém, se kterým se dnes mnoho uživatelů AVCHD kamer potýká, je především zpracování pořízených dat - tj. ukládání záznamů na příslušná média s možností přehrávaní ve stolním přehrávačí případně v PC. Protože se poslední dobou zpracováním Full HD videa zabývám, rozhodl jsem se své poznatky trochu shrnout.
Zanedlouho uplyne neuvěřitelných dvanáct let od chvíle, kdy jedna z nejvýraznějších postav rakouské hudební scény 20.století předčasně opustila tento svět, ale i po tak dlouhé době ještě zřejmě nebyl zcela vyčerpán hudební odkaz průkopníka “bílého rapu”, zpěváka a megastar Johanna Hölzela, kterého celý hudební svět znal pod uměleckým jménem Falco. Vydavatelství Warner music totiž v pátek 4.prosince 2009 pustilo do světa ”novinkové” album nazvané “The Spirit Never Dies”, které podle obalu obsahuje celkem osm nových skladeb, z nichž právě ta titulní dokonce po letech symbolicky uzavírá trilogii o dívce jménem Jeanny, o které vyprávějí dvě legendární Falcovy písně z 80.let. Přiznám se, že nepatřím právě mezi skalní Falcovy příznivce, tudíž mě překvapivá informace o novém albu zastihla až krátce po Novém roce, o to více jsem byl ale na warnerovské cédéčko zvědavý. Pojďme se tedy s více než měsíčním zpožděním podívat, co zajímavého nám nabízí:
Aktualizováno 17.1.2010 - viz na konci článku.
V sobotu se v Táboře uskutečnil domácí šampionát v cyklokrosu, který byl pro organizátory i pro naše nejlepší závodníky generálkou před nadcházejícím světovým šampionátem, který se pojede právě na zbrusu nové táborské trati. Já jsem coby divák vyrazil pouze na závěrečný závod kategorie Elite, v jehož rámci proběhl také závod jezdců kategorie do 23 let. Byl jsem zvědavý na novou trať a hlavně jsem si chtěl před světovým šampionátem obejít všechna zajímavá místa, odkud bude ideální za tři týdny vrchol letošní sezony sledovat. Trať samotná se mi docela líbí, i když objíždění rybníku Komora mělo také něco do sebe. Nicméně několik 180° vraceček, dvojí výjezd muldy na stadionu, Dlaskovy schody nebo vysoký nadjezd činí 3320m dlouhou trať divácky poměrně zajímavou. Navíc šikovně umístněná velkoplošná obrazovka (na MS mají být v areálu dokonce celkem čytři) umožňuje v celé dolní polovině dráhy výborný přehled o závodě.
Před koncem roku jsme s Radkou stihli ještě jednu kulturní akci, za kterou jsme opět cestovali do Prahy. Už na konci léta jsme si totiž pohlídali lístky na naše oblíbené vokální seskupení 4TET, jejichž koncert jsme tím pádem měli možnost shlédnout již podruhé. Zatímco před dvěma lety jsme za kvartetem Korn, Kollár, Škorpík, Uličník cestovali do Liberce, tentokrát se nám podařilo sehnat vstupenky do pražského divadla Kalich a to rovnou do druhé řady! Oproti vystoupení z roku 2007 jsme také mohli shlédnout novou koncertní verzi, kterou kvartet poprvé představil na konci září a do které zdárně zakomponoval skladby z alba s pořadovým číslem 3.
V sobotu na 1.svátek vánoční jsme s Radkou po roce opět vyrazili do libereckého Cinestaru, neboť jsme si nemohli nechat ujít filmový hit těchto dnů - AVATAR režiséra Jamese Camerona. A když už byla ta možnost, zvolili jsme rovnou 3D projekci a musím konstatovat, že to byla jednoznačně skvělá volba, protože se na filmovém plátně během 160ti minut odehrávají skutečné “grafické orgie”, které diváka na začátku jednoduše pohltí, zavedou do nově vytvořeného úžasného fantasy světa a teprve po více než dvou a půl hodinách mu zase umožní návrat po naší běžné pozemské reality. Musím říci, že přidaný další rozměr posouvá filmovou zábavu do úplně jiné dimenze a člověk se speciálními brýlemi na nose si jenom sám pro sebe řekne, jak mohl dosud sledovat filmy jen tak “dvojrozměrně” . Ale zpět k samotnému Avataru:
Letošní rok je pro fanoušky britského dua Pet Shop Boys nadmíru bohatý - jedno nové řadové album, dvě kompilační alba, čtyři singly a především světové turné Pandemonium, které se velikánským obloukem ze západní Evropy přes severní a jižní Ameriku nakonec přece jen přesunulo i k nám do České republiky. Neil Tennant a Chris Lowe se k nám na sklonku roku pomalu ale jistě blížili - 1.prosince se představili vůbec poprvé před slovenskými fanoušky v Bratislavě, o den později následovala Vídeň a ve čtvrtek 3.prosince se dočkalo také pražské publikum v holešovické Tesla aréně. A u toho jsem samozřejmě nemohl chybět, byť jsem již jeden koncert z aktuálního turné navštívil v červnu v lucemburském Ash sur Alzette. Vidět Pet Shop Boys během jednoho roku hned dvakrát se mi zatím poštěstilo pouze před třemi lety a letos jsem tento “rekord” s radostí vyrovnal.
Další video z loňské výpravy do Jižní Ameriky. Tetokrát jsem sestříhal záběry z Rio de Janeira natočené během necelých dvou dní. Jako hudební podklad jsem samozřejmě nemohl použít nic jiného než brazilskou klasiku “Aquarela do Brasil”, konkrétně v tomto případě verzi od João Gilberta, která je jenom o rok mladší než já .
Téměř po roce tu mám nové video z loňské výpravy do Jižní Ameriky. Tentokrát jsem sestříhal krátkou reportáž z návštěvy úžasných vodopádů na řece Igauzú, které jsme si na začátku září 2008 prohlédli z argentinské strany.
Ve čtvrtek 29.října jsme s Davidem opět zamířili krátce do hlavního města, abychom využili volna po státním svátku a navštívili nově otevřenou expozici Národního muzea v prostorách Národního památníku na pražském Vítkově s názvem “Křižovatky české a československé státnosti”. Cestu jsme naplánovali tak, že jsme se ke vstupu do památníku vyškrábali těsně před otevírací dobou, takže jsme se společně s dalšími asi třiceti nedočkavci stali vůbec prvními návštěvníky z řad veřejnosti! Ve zrekonstruovaných prostorách Národního památníku, který byl postavem v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů, jsme poté strávili příjemných a především velice zajímavých 90 minut.
Video ve vysokém rozlišení se pomalu ale jistě stává standardem v oblasti televizní zábavy a ruku v ruce s tímto novým fenoménem jde kupředu také vývoj videokamer. Nejnovějším trendem v této oblasti jsou modely, které ukládají záznam na digitální paměťová média ve formátu AVCHD (Advanced Video Codec High Definition). Tento nový formát je výsledkem spolupráce firem Sony a Panasonic a umožňuje uložit video ve vysokém rozlišení na pevný disk, paměťovou kartu nebo DVD. Pro ukládání a následné čtení záznamu je použit kompresní kodek MPEG-4 AVC/H.264. Tento kodek (=softwarové kódování [zápis při záznamu] a následné dekódování [čtení při přehrávání] obrazu) můžeme směle označit za následníka klasického formátu mpeg4 a jeho známějších variant DivX a Xvid. AVCHD však používá formát obrazu 1080i, což představuje rozlišení 1920×1080 (Full HD) nebo případně 1440×1080 (anamorfní Full HD - viz.dále) a maximální datový tok 24Mbit/s. Problém, se kterým se dnes mnoho uživatelů AVCHD kamer potýká, je především zpracování pořízených dat - tj. ukládání záznamů na příslušná média s možností přehrávaní ve stolním přehrávačí případně v PC. Protože se poslední dobou zpracováním Full HD videa zabývám, rozhodl jsem se své poznatky trochu shrnout.
. Ale zpět k samotnému Avataru:
Poslední komentáře