Leden 2009
P Ú S Č P S N
« Pro   Úno »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  

České nebe

Příjemnou tradicí v městském kině Ráj v Turnově je každoroční lednové hostování Divadla Járy Cimrmana. Radčině mamince se již potřetí za sebou podařil kousek v pravdě husarský - opět uspěla v lítém a téměř beznadějném boji o vstupenky, čímž pro mně jako zapáleného fanouška znovu připravila jeden z nejkrásnějších vánočních dárků. Ten letošní byl pro mě o to zajímavější, neboť se jednalo o 15.hru tvůrčího tandemu Svěrák-Smoljak s názvem “České nebe”, kterou jejich divadelní soubor přijel do Turnova představit po pouhých dvou měsících od premiéry.

Jan Ámos se chystá urazit maršála Radeckého za asistence Borovského a Svatého Václava

Přiznám se, že se na každou novou hru od “Cimrmanů” těším jako malý kluk. Zároveň ale musím podotknout, že mě jejich předposlední počin Afrika, který jsem měl možnost shlédnout před šesti lety v Táboře, zrovna dvakrát nenadchnul. České nebe jsem proto raději očekával s mírnou skepsí, která ale už během úvodních seminářů vzala rychle za své. Tradiční “vědecký” úvod publikum skvěle naladil a některé jeho části se mohou směle zařadit do cimrmanovského zlatého fondu - např. živá kopírka, setkání generála Laudona s maršálem Radeckým či kterak Cimrman platil za pijana. Trochu rozpaků ve mě vzbudilo pouze zařazení přednášky o výstavbě cimrmanova pomníku v Praze, které se sice do historicky koncipované první části představení výborně hodilo, ale které si tvůrci v kompletním znění vypůjčili ze hry “Vražda v salonním coupé”.

nebeská hodina tělocviku pod vedením dr.Tyrše

Jak už jsem naznačil, 38 minut dlouhý a poměrně zdařilý seminář přináší oproti zavedeným zvyklostem o něco více historických dat, než jsme byli v minulých hrách zvyklí, ale vzhledem k povaze “Českého nebe” se jedná o poučení žádoucí až skoro nevyhnutné, navíc se tak děje formou nenásilně laskavou a tradičně zábavnou. Navíc po úsměvném rozboru Rukopisů zelenohorského a královédvorského má první část představení naprosto geniální a jedinečnou pointu, kterou zatím neměl žádný z předchozích seminářů! Byla by velká škoda, kdybych ji na tomto místě vyzradil a připravil případné diváky o vskutku šokující zjištění, ktrerému se budou smát ještě několik minut po začátku přestávky.

zleva Praotec Čech, Babička, Komenský a Radecký

Samotná hra “České nebe” má poměrně jednoduchý, ale chytře promyšlený děj - v české sekci nebe zasedá komise složená výhradně z národních velikánů, kteří rozhodují o tom, kdo bude do nejvyšší sféry přijat z přechodného “očistce”. A protože dole na Zemi vypukla první světová válka, je třeba původně tříčlennou komisi rozšířit… Na jevišti tak rozehrávají zábavný a neskutečně legrační part Jan Ámos Komenský, který i v nebi zůstává pedagogem až do morku kostí, Mistr Jan Hus marně hledající nějaké české “nehořlavé” přirovnání, mírně přitroublý Svatý Václav, glosující pohan Praotec Čech, epigramy sršící Karel Havlíček Borovský a prostá laskavá Babička Boženy Němcové, která se v nestřežené chvíli snaží trochu více sblížit s Praotcem i s Janem Ámosem.

Svatý Václav debatuje s Janem Husem a K.H.Borovským

Do toho všeho několikrát vstupuje na jeviště bratr Tyrš, který má v nebi na starost hodiny tělesné výchovy, a dvakrát se objeví i záporná postava maršála Radeckého, který se snaží nebeskou komisi dokonce rozpustit. Vděčným terčem humorných narážek je především Mistr Jan Hus, který je háklivý na jakékoliv narážky na oheň, o špičkování Karla Havlíčka, který ho popichuje chrastěním sirkami, nemluvě. Pedagog Komenský se zase snaží za každou cenu literárně vzdělat Praotce Čecha, zatímco Babička Boženy Němcové zůstavá bezradná i při nechtěném oslovení “A teď babo raď…”.

zleva Praotec Čech, Komenský a Svatý Václav

Jestliže ve mě hra Afrika zanechala spíše smíšené pocity, pak “České nebe” musím rozhodně zařadit k nejlepším cimrmanovským hrám! Některé hlášky jako václavova omluva “trochu jsem se zamodlil” nebo Havlíčkovo “kdo nepláče není Čech” či univerzální “Ticho, blbci!” jsou vskutku nezapomenutelné.

do komise byl právě přizván Mistr Jan Hus

Stejně nezapomenutelné byly i herecké výkony jednotlivých aktérů, kteří se hrou očividně bavili od začátku do konce. Z Žižkovského divadla Járy Cimrmana dorazila do Turnova velice silná sestava, a tak jsme mohli v roli Jana Ámose aplaudovat Zdeňku Svěrákovi, v roli Mistra Jana Husa se představil Jaroslav Weigel, Praotce Čecha stvárnil Jan Kašpar, Svatého Václava Petr Brukner, Babičku zahrál Marek Šimon a v rolích Miroslava Tyše a maršála Radeckého se představili Zdeněk Škrdlant a Bořivoj Penc. Svým výkonem mě mile překvapil Genadij Rumlena, který v roli Karla Havlíčka Borovského dokázal být zdatným spoluhráčem ostříleným bardům Svěrákovi, Weiglovi nebo Bruknerovi. České nebe vlastně postrádá klasickou hlavní roli, takže pan Svěrák (případně alternující Smoljak) tentokrát nevyčnívá nad ostatními herci, kteří by mu více méně přihrávali, jak je to u “Cimrmanů” obvyklé. Naopak, humorem srší i ostatní postavy od hláškujícího Praotce Čecha až po tančící Babičku.

další tělocvik, tentokrát se stuhou

Za zmínku stojí jistě i pěkně vyvedené kostýmy, neboť všichni herci jako by postavám, které představují, z oka vypadli! České nebe nabízí divákovi nejen sofistikovanou zábavu, ale vkusnou formou i drobné poučení. Každopádně se jedná o mistrovské dílo pánů Svěráka a Smoljaka, před kterým nezbývá než hluboce smeknout. A má-li to být Cimrmanovo definitivní loučení, pak je to loučení s grácií, nadhledem a pořádnou dávkou humoru!

závěrečná děkovačka

Odkazy:

Cimrmanův spravodaj - http://www.cimrman.at/
Žižkovské divadlo Járy Cimrmana - http://www.zdjc.cz/
České nebe Járy Cimrmana se jasně rozzářilo - Idnes.cz
PRVNÍ DOJMY: Cimrmanům to v Českém nebi sluší víc než v Africe - Idnes.cz
JÁRA CIMRMAN: České nebe s nadhledem - Neviditelný pes

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>