Únor 2009
P Ú S Č P S N
« Led   Bře »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
232425262728  

Přechod na vysoké rozlišení II. - zobrazovací technika

Jedním z hlavních bodů přechodu na vysoké rozlišení bylo samozřejmě pořízení adekvátního zobrazovacího zařízení. O nákupu nové televize jsme s Radkou začali uvažovat už někdy na podzim, ale reálně jsme samotnou koupi odkládali až na povánoční období, kdy už ceny nebývají tak našponované. Při výběru jsme se zaměřili na LCD televize s uhlopříčkou alespoň 40″ a rozlišením Full HD. Kvalitních modelů, které splňovaly naše kritéria, byla celá řada, a tak nezbývalo než počkat, jak se bude vyvíjet cenová politika jednotlivých prodejců. Všechny internetové obchody nakonec překvapivě “trumfnul” za normálních okolností předražený ElektroWorld. O minulé sychravé středě jsme tam zavítali s cílem nakoupit náhradní žárovky do bodových světel nad barem a odjeli jsme obtěžkáni LCD televizí Sony Bravia KDL-40L4000.

Sony Bravia KDL-40L4000

Sony Bravia KDL-40L4000

Jak už označení televize napovídá, jedná se o model se 40″ uhlopříčkou (102cm). Televize s procesorem Bravia Engine 2 zvládá zobrazovat všechny dostupné formáty obrazu od 576i až po 1080p24 (viz. předchozí článek na blogu), disponuje dvěma vstupy HDMI (High-Definition Multimedia Interface, což je konektor určený k přenosu digitálního obrazu a zvuku v maximální možné kvalitě), vstupem D-Sub (pro připojení počítače), dvěma vstupy SCART, YUV a samozřejmě komponentními vstupy a výstupy. Televize má také digitální tuner, který umožňuje bezproblémový příjem pozemního digitálního vysílání DVB-T.
Prvním dojmem po uvedení televize do provozu a po připojení k DVB-S příjmači byl šok z neuvěřitelně ostrého obrazu a z živých barev. Signál ze satelitu, byť stále ve standartním rozlišení, je dostatečně kvalitní na to, aby byl ve výborné kvalitě zobrazen i na obrazovce se 40″ uhlopříčkou. Bezproblémové bylo i ladění digitálního signálu a v nabídce se objevilo všech šest dostupných kanálů prvního multiplexu, který je zatím jako jediný šířen z vysílače na Kleti (programy ČT + dva ORF). Podotýkám, že na konci března by měl začít šířit druhý a třetí multiplex vysílač ve Voticích a programová nabídka DVB-T v táborském okrese by se měla výrazně rozšířit, což ale v případě příjmu DVB-S  pro nás není zase tak podstatné.

Digitální rámeček

Ještě před televizí se u nás objevilo jiné zobrazovací zařízení pracující ve vysokém rozlišení. Radka mi totiž k Vánocům koupila 9″ digitální rámeček Sony DPF-V900 se zobrazovací plochou 187×112mm, 512MB vnitřní paměti, podporou mnoha druhů paměťových karet (Memory Stick™, Memory Stick Duo™, SD™, MMC, CompactFlash®, MicroDrive™ xD média), dálkovým ovládáním a především HDMI výstupem. Definitivně tak pro mě skončilo období primitivní archivace fotografií v neskladných albumech. Rámeček je díky své velikosti jednoduše přenosný, zvládá několik druhů přechodů, díky kterým lze vytvořit působivou slide show včetně hudebního doprovodu ve formátu mp3.

9" digitální rámeček Sony DPF-V900

To, že se v předsíni střídavě zobrazují fotografie v předem daném intervalu je věc pěkná, ale naprosté nadšení u mě zavládlo až po připojení rámečku k nové televizi pomocí HDMI. Přiznám se, že po zobrazení první fotografie mi skutečně spadla čelist! Ale tak asi reaguje každý při svém prvním kontaktu s vysokým rozlišením. Kvalita zobrazení fotografií je naprosto úžasná! Dokonalá ostrost, skvělé podání barev a v některých fotografiích i zřejmá plastičnost celého záběru. Například na detail puebla na Machu Picchu jsme se skutečně nemohli vynadívat (částečně také proto, že mi chvíli trvalo, než jsem našel tlačítko spouštějící slide show :-) ). Ve srovnání se zobrazením fotografií v HD mi přijde tisk v klasickém formátu 15×10 nejen nedokonalý, ale hlavně naprosto zbytečný. Fotogalerie teď místo do fotoalb poputují na paměťovou kartu!

Kde vzít video ve vysokém rozlišení

Ačkoliv je tevize jedním z nejdůležitějších komponentů, jejím nákupem vše nekončí, nýbrž začíná! Vysoké rozlišení už sice umíme zobrazit, ale kde ho vzít? Když pominu zmíněný fotorámeček, máme několik dalších možností. Žel každá z nich si žádá další finanční náklady.
1) DVB-S: na satelitu najdeme několik stanic, které vysílají ve vysokém rozlišení (HDTV), ale až na drobné vyjímky se jedná o stanice zahraniční. Šokujícím zjištěním bylo, že v této oblasti silně zaostáváme nejen za západoevropskými zeměmi, ale například také za Ruskem a Albánií!!!!! V současné době lze z českých programů naladit vlastně pouze Novu HD z družice Astra 1E na pozici 23,5° východně. K tomu je ale zapotřebí HDTV příjmač, což v reálu představuje náklady cca 6500kč za samotný příjmač a 1200kč za nový dekódovací modul Cryptoworks, který ze starého příjmače není možné vyjmout. Na Astře 1E by se tak otevřela možnost příjmat ještě Eurosport HD a nizozemskou Brava HDTV, což za ty náklady zatím asi nestojí (alespoň Nova rozhodně NE!). Nicméně rok 2009 má být v Česku ve znamení televizí ve vysokém rozlišení, tak se můžeme nechat překvapit…

HDTV příjmač Topfield

2) Blu Ray: nová generace datových nosičů určených pro záznam videa a zvuku ve vysokém rozlišení se jmenuje Blu Ray. Pro čtení disků třetí generace se používá laserové světlo s vlnovou délkou 405nm a modrou barvou paprsku - odtud Blu Ray (z anglického blue ray). Kapacita nosičů s průměrem 12cm je 25GB v jedné vrstvě a k jejich přehrávání je zapotřebí speciální přehrávač. Jeho nákup již není problém ani v kamenných obchodech, ale jednotlivé modely se dost liši svými schopnostmi. Nejstarším přehrávačům trvalo nekonečně dlouho než se uvedly do provozu a než vůbec načetly samotný disk. Novější modely už startují rychleji, ale dokáží pracovat “pouze” s profilem Blu Ray 1.1 neboli Bonus View - tj. zobrazení bonusových materiálů formou technologie obraz v obraze. Ty nejnovější (a pochopitelně nejdražší) přehrávače jsou vybaveny profilem 2.0 - BD live, což je poměrně převratná technologie založená na internetovém připojení samotného přehrávače. Z internetu pak lze stahovat nejrůznější bonusy (rozhorvory, nové trailery či jiný doplňkový obsah k danému filmu), které se uloží do interní paměti. Sdílet lze také různé testy, kvízy nebo může uživatel jednoduše chatovat. Disků, které by podporovaly profil 2.0, je zatím jako šafránu, ale během letošního roku má nastat jejich boom a tím pádem i taková malé revoluce v oblasti interaktivní zábavy.
Blu Ray umí samozřejmě přehrávat i klasická DVD. Díky upscaleru lze obraz převést z 576 řádků na 1080 a díky tomu je možné získat obraz ve vyší kvalitě než je obyčejné standartní rozlišení. Problém je se zvukem - pokud uživatel nevlastní AV receiver s HDMI, 5.1 nebo 7.1 vstupem, moc si toho z Blu ray přehrávače neposlechne. Nová technologie totiž pracuje také s novými zvukovými formáty, jako jsou Dolby® True HD nebo DTS®-HD, které lze přenášet pouze digitálně. Jednotlivé modely přehrávačů se liší schopností kompletně zpracovat zvukový signál (dekódování) nebo pouhou podporou (Bit stream), kdy musí dekódování provést zesilovač.
Blu ray přehrávač s profilem 1.1 se dnes dá pořídit při troše štěstí i za 4 tisíce, přehrávače s profilem 2.0 začínají někde u 9000kč. Mým favoritem je zatím Sony BDP-S350. Nevýhodou přechodu na Blu Ray je bohužel investice do zvukové výbavy, do čehož se mi prozatím moc nechce.

Blu Ray přehrávač Sony BDP-S350

3) Upsacaling: jak už jsem výše naznačil, při přehrávaní DVD disků lze využít technologie upscalingu, tedy digitálního přepočtu standartního obrazu do vysokého rozlišení. Touto funkcí jsou dnes vybaveny i mnohé DVD přehrávače nebo rekordéry v poměrně příznivé cenové relaci (např.LG přehrávač za cca 1700kč). Také zvuk lze řešit propojením přehrávače s AV receiverem pomocí optického kabelu. Nevýhodou je, že bych ke kinu, rekordéru a DVB-S příjmači musel pod televizi umístit ještě jednu “krabici” navíc.

Budoucnost

S čím určitě počítám, je použití videokamery s vysokým rozlišením. Škoda, že jsem tuto skutečnost podcenil před loňskou výpravou do Jižní Ameriky. Technologie vysokého rozlišení se zdála být jako hudba vzdálené budoucnosti a dnes je to realita! Hardwarově už není zpracování HD videa problém (viz. minulý příspěvek na blogu) a uložení výsledných dat lze kromě zálohy na pevný disk řešit i pomocí Blu Ray vypalovačky, jejíž cena se už dnes pohybuje kolem přijatelných 4 tisíc + cca 130kč za 25GB médium.
Každopádně záznam a zpracování HD videa (s největší pravděpodobností formát AVCHD 1080p) budu testovat při některé z našich jarních cest na Slovensko a první ostré natáčení plánuji na červenec, kdy s Radkou vyrážímě na výlet po jihozápadní Anglii. Ne že bychom nějak dalekosáhle plánovali, ale na obzoru se rýsuje i zimní/jarní výprava na opačnou stranu Zeměkoule a o formátu, ve kterém se bude natáčet video, již není třeba pochybovat.

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>