Ve čtvrtek 29.října jsme s Davidem opět zamířili krátce do hlavního města, abychom využili volna po státním svátku a navštívili nově otevřenou expozici Národního muzea v prostorách Národního památníku na pražském Vítkově s názvem “Křižovatky české a československé státnosti”. Cestu jsme naplánovali tak, že jsme se ke vstupu do památníku vyškrábali těsně před otevírací dobou, takže jsme se společně s dalšími asi třiceti nedočkavci stali vůbec prvními návštěvníky z řad veřejnosti! Ve zrekonstruovaných prostorách Národního památníku, který byl postavem v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů, jsme poté strávili příjemných a především velice zajímavých 90 minut.
Hradní fotoarchiv 1918-1933
Kromě samotné expozice věnované důležitým historickým milníkům v dějinách Československa a České republiky, se v památníku konala také zajímavá výstava “Hradní fotoarchiv 1918-1933″. Unikátní soubor forografií vznikal v rámci činnosti tiskového odboru prezídia ministerské rady v letech 1918 až 1933 a zachycuje 15 let dlouhé období prezidentského mandátu T. G. Masaryka. Na několika desítkách smímků, které byly vybrány ze souboru téměř deseti tisíců fotografií, které se Národnímu muzeu podařilo zachránit v roce 1972, lze shlédnout výjevy z oficiálního i soukromého života našeho prvního prezidenta. Nechybí tu záběry ze sokolských sletů, setkání s dětmi, slavnostní uvítací ceremoniály či snímky zachycující odpolední čajovou siestu. Je to skutečně zajímavá exkurze nejen do života T.G.Masaryka, ale především do již trochu pozapomnělé doby tzv. 1.republiky.
Křižovatky české a československé státnosti
Většina prostor Národního památníku je ale věnovaná stálé expozici s názvem “Křižovatky české a československé státnosti”. Výstava přehledně mapuje historii našeho státu a zaměřuje se především na významné milníky v jeho dějinách: vznik republiky, období těsně před a po Mnichovské dohodě, období okupace a osvobození, komunistický převrat, události roku 1968 a končí pádem komunismu a rozpadem Československa.
V rámci expozice je k vidění spousta nesmírně cenných materiálů - aťuž jde o první československou ústavu, samotnou Mnichovskou dohodu s popisy všech čtyř zúčastněných stran, Gottwaldův návrh nové vlády z února 1948, poslední dopisy Milady Horákové nebo generála Píky, jednu z originálních kopíí Charty 77 či osobní předměty Jana Palacha nebo atentáníků na Heydricha z roku 1942. Vše je doplněno pečlivě srovnanými výstřižky z dobového tisku, protokoly z výlechů či schůzí a nechybí samozřejmě ani moderní videoprojekce na LCD televizorech, bez kterých se snad už ani žádná moderní výstava neobejde.
Pro návštěvníky jsou zajímavé také podzemní prostory památníku, do kterých byl před rokem 1989 přístup pro obyčejné smrtelníky naprosto nemyslitelný. Musím připomenout, že po roce 1948 Národní památník sloužil výhradně státní ideologii a k propagaci režimu - byli zde pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa a v roce 1953 zde vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Tělo “prvního dělnického prezidenta” bylo nabalzamováno a bylo v památníku vystaveno až do roku 1962, kdy bylo v důsledku špatného stavu zpopelněno. A právě podzemní prostory, kde bylo o Gottwaldovo tělo pečováno, jsou jedním z nejzajímavějších míst nové expozice. K vidění je zde především zachovalý předpotopní velín, kde byly řízeny všechny “životní” funkce prezidentovy mumie. Nechybí ani zbytky sarkofágu a chladné, strašidelně vyhlížející, kachličkové místnosti oživuje pouze zajímavá minivýstava o komunistické totalitní vládě a dobová hlášení o kontrole stavu nabalzamovaného prezidenta!
Další částí expozice je bývalé Kolumbárium, kde se na fiktivních náhrobních deskách střídavě promítají údaje o významných osobách českých a českoslovenkých dějin -ať už těch pozitivně nebo negativně hodnocených. K vidění je i bývalá Síň Rudé armády a skvělou tečkou za celou prohlídkou a zároveň zlatým hřebem byl výstup na zpřístupněnou střechu památníku, odkud je užasný výhled na Prahu. Terasa pro cca tři desítky návštěvníků nabízí opradu úchvatné panorama hlavního města- trochu jiné, než jaké známe třeba z Hradčanského náměstí či z Petřína.
Návštěva Národního památníku na Vítkově stála opravdu za to a zcela předčila mé očekávání. Rozhodně je to skvělý tip na výlet, obzvlášť vezmu-li v potaz skutečnost, že expozice je ještě celý listopad přístupná zcela zdarma!

Poslední komentáře