Září 2010
P Ú S Č P S N
« Srp   Říj »
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Kutná Hora

chrám sv.BarboryNa konci srpna jsem aktivně vstoupil do kolotoče celonárodního “fotovoltaického šílenství” a vyrazil jsem vytyčovat umístnění solárních panelů na poměrně rozlehlou elektrárnu do Klenovky u Přelouče. Bylo před námi nekonečných 230 bodů a tak jsem jako zdatného pomocníka naverboval Davida (teď už vlastně novopečeného švagra :-) ), který u nás trávil poslední dny letošních prázdnin. A protože nás s Davidem přelom srpna a září zastihnul z fotografického hlediska při chuti, rozhodli jsme se, že na tento pracovní výlet vezmeme i naši skromnou techniku a cestou zpátky se zastavíme v nedaleké Kutné Hoře. Historické jádro i blízké okolí skýtá mnoho fotky hodných památek a tak jsme fádní den naplněný bezhlavým zatloukáním kolíků na rozjezděné louce zakončili zajímavou exkurzí do jednoho z klenotů Středočeského kraje.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

U první památky jsme vlastně zastavili tak nějak náhodou. Po docela náročném dni jsme byli dost vyhladovělí a tak jsme po příjezdu do Kutné Hory nejdříve vyrazili najít nějakou příhodnou restauraci. Když jsme projížděli místní částí Sedlec, nemohli jsme hned vedle příjezdové hlavní silnice přehlédnout mohutnou katedrálu s těsně sousedícím klášterem, ale v daný okamžik nás spíše než mohutná sakrální stavba zaujala cedule ukazující na obstojně vyhlížející hostinec U zlatého lva. Teprve po dobrém obědě jsme se vydali zjistit, jaká že to pamětihodnost stojí v těsném sousedství restaurace.
kostel Nanebevzetí Panny MarieVznosné a přesto skromné gotické průčelí katedrály je opravdu nepřehlédnutelné. Chrám byl vybudován v letech 1290-1320 jako součást Sedleckého kláštera, který zde byl založen již někdy okolo roku 1142 coby první cisterciácký klášter v českých zemích. Na místě současné katedrály byl původně postaven skromný románský kostel, ale v období největšího rozkvětu, kdy se v okolí kláštera začalo těžit stříbro, nechal tehdejší opat Heidenreich vystavět na místě původního kostela novou katedrálu, která se stala první gotickou stavbou svého druhu v Evropě! V roce 1421 však katedrálu vypálili husité a stavba poté více než dvě století chátrala. O její obnovu se až po roce 1685 zasloužil opat Jindřich Snopek, který povolal nejprve pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera (1699-1700) a později i mladého architekta Jan Blažeje Santiniho (1703). Právě Santini dokázal proměnit ruiny opět v honosnou katedrálu, tentokrát ve stylu barokní gotiky. Chrám byl znovu vysvěcen v roce 1709.
V roce 1783 byl za josefínských reforem Sedlecký klášter zrušen a část jeho areálu začala v roce 1812 sloužit jako státní továrna na zpracování tabáku. Tradice toho odvětví je zde zachována dodnes, neboť zde své výrobky produkuje firma Philip Morris. Samotná katedrála byla v 19. století potřetí vysvěcena a sloužila jako farní kostel. Znovu chátrala, až byla po roce 1989 vrácena církvi a v rámci programu na záchranu architektonického dědictví byla znovu rekonstruována. V roce 2009 byla zpřístupněna veřejnosti. Škoda, že jsme na návštěvu jejího interiéru neměli dostatek času. Pokud jsme nechtěli domů přijet za tmy, museli jsme pokračovat k našemu hlavnímu cíli.

Kostnice

kostnice v Sedlci u Kutné HorySedlecká kostnice se nachází asi 250m severně od katedrály v podzemí kaple Všech svatých z počátku 14. století. Kaple byla postavena na rozsáhlém hřbitově, který byl v době největšího rozmachu součástí rozlehlého klášterního areálu. Traduje se, že v roce 1278 byl opat sedleckého kláštera vyslán s poselstvím do Jeruzaléma, odkud přivezl hrst hlíny z Golgoty, kterou rozesel po hřbitově. Hřbitov tak získal pověst svaté země a od té doby se sem dávalo pohřbít mnoho lidí z okolí i z daleké ciziny. Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také dobách epidemií - např. za velkého moru v roce 1318 sem bylo podle kronik pohřbeno na 30 tisíc lidí. Pohřbeno zde bylo také mnoho padlých z husitských válek, např. po bitvě u nedalekého Malešova v roce 1424. Počtu obětí tehdy odpovídala i rozloha hřbitova, která činila 3,5ha.
lustr z kostíPo skončení husitských válek byly velké části hřbitova postupně rušeny. Nalezené kosti byly nejdříve skládány kolem kaple a později byly přemístěny do její podzemní části. V roce 1511 kosti a lidské lebky poprvé srovnal jistý poloslepý mnich do šesti pyramid. Současná kostní výzdoba pochází z roku 1870, kdy byla obnovena Františkem Rintem z České Skalice. Z původních šesti pyramid byly dvě zrušeny, všechny kosti použité k výrobě, byly dezinfikovány a vybíleny chlorovým vápnem.
Celou výzdobu dnes tvoří pozůstatky zhruba 40 tisíc lidí. Kapli tvoří gotická klenba, kterou podpírají čtyři mohutné sloupy. V rozích za mřížemi stojí zmíněné pyramidy, naproti schodišti, kterým se do kaple přichází, se nachází oltář. Nad středem podzemní místnosti visí z kostí poskládaný lustr a také strop i jednotlivé klenby zdobí ornamenty vyrobené výhradně z kostí. V pravém křídle je před pyramidou zavěšen erb Schwarzenbergů, kteří po zrušení Sedleckého kláštera odkoupili celý jeho majetek. Erb je samozřejmě také celý z kostí a nechybí zde ani havran klovající oko Turkovi, což znázorňuje vítěznou bitvu u Rábu v roce 1599.
Je to opravdu zvláštní pocit vidět kolem sebe tolik ornamentů z lidských kostí. Na druhou stranu na smrti není nic nepřirozeného a sedlecká kostice symbolizuje její existenci coby neoddělitelné součásti života.

Chrám sv. Barbory

Poslední památkou, kterou jsme chtěli v Kutné Hoře navštívit, byl věhlasný chrám sv. Barbory, který je neodmyslitelnou dominantou města. Zahájení její výstavby v roce 1388 iniciovali bohatí kutnohorští měšťané, kteří chtěli demonstrovat bohatství města prosperujícího z těžby stříbra. Stavba, která nevznikla průčelí chrámu sv.Barboryna popud žádné církve, nemohla stát uvnitř městských hradeb, neboť město samotné se rozkládalo na pozemcích Sedleckého kláštera. Základy tak musely být položeny až za hradbami v místě, kde již stála malá kaple zasvěcená patronce horníků sv. Barboře. Nad údolím říčky Vrchlice tak začalo vznikat velkolepé dílo, jehož prvním stavitelem byl syn stavitele chrámu sv. Víta v Praze Petra Parléře - Jan. Stavební materiál - kutnohorský pískovec - ve velkém dodávaly lomy z okolí, ale přišly husitské války a stavba byla na dlouhou dobu přerušena. Město válkami utrpělo a tak až v roce 1482 zbohatnuvší měšťané našli motivaci, aby v díle pokračovali. Práce byly svěřeny místnímu kameníku Hanušovi, který se nechal vést původními Parléřovými projekty. Dokončeny byly boční lodě a také obě křídla zamýšlené příčné lodi.
V roce 1498 byl z Prahy povolán Matyáš Rejsek, který podle svých vlastních plánů započal práce na vnějším opěrném systému a zaklenul chór. Tato etapa výstavby se vyznačuje patrným smyslem pro detail a jemné dekorativní prvky, které jsou pro celkový vzhled katedrály tolik typické.
V roce 1506 Rejsek zemřel, ale stavba podle jeho plánů dál pokračovala. Až v roce 1512 uzavřela městská rada smlouvu s tehdy již slavným stavitelem Pražského hradu Benediktem Rejtem, který musel vyřešit hlavní úkol - a sice zaklenutí hlavní chrámové lodi. Podle Rejtových projektů stavba pokračovala i po jeho smrti v roce 1534, až teprve v roce 1558 chudnoucí město výstavbu definitivně zastavilo coby finančně neúnosnou, přestože např. na západní straně byl chrám uzavřen pouze provizorní zdí. Následné stavební zásahy byly spíše udržovacího charakteru. Až v roce 1626 připadl chrám Jezuitům, kteří provedli některé barokní úpravy výhled na Kutnou Horua především vybudovali úplně nový krov a přistavěli kolej. Po zrušení jezuitského řádu budova dál chátrala a nakonec ji zachránila až puristická rekonstrukce, která proběhla na popud místního archeologického spolku Vocel v letech 1884 - 1905. Stavitelé Lábler a Mocker vybudovali novogotické průčelí, upravili střechu a rozšířili chrám o jedno klenební pole. Chrám má dnes podobu trojlodního gotického kostela a stejně jako katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a historické jádro Kutné Hory je zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
My jsme během naší návštěvy celý chrám dokola obešli a pokochali jsme se krásným výhledem na Kutnou Horu s dominantním kostelem sv. Jakuba i na sousední jezuitskou kolej. Škoda, že interiér byl už zavřený, bohužel jsme se ke katedrále dostali dost pozdě. Navíc nás ještě čekala dvouhodinová cesta do Tábora - zkratka přes Vlašim a Mladou Vožici byla opravdu “záživná” - tudíž jsme v pokročilém podvečeru museli vrazit k domovu. Byl to ovšem velice zajímavý výlet a zpestření náročného pracovního dne. Pro nás s Davidem to byl zároveň začátek fotografické smrště, která nás postihla v dalších dnech, ale o tom zase příště…

Více fotografií najdete v mé nové fotogalerii!

Na závěr přidávám mapu se zákresem trasy našeho polopracovního výletu:

2 comments to Kutná Hora

  1. David
    Září 16th, 2010 v 2:00 pm

    jediné, co mě ale mrzí, je to, že nezbyl čas se poohlédnout po kulturních skvostech vísky Bahno, kterou jsme minuli při zpáteční cestě…XD

  2. admin
    Září 16th, 2010 v 5:20 pm

    Ano, ano! Bahno mě mrzí dodnes, byl by to takový zlatý hřeb našeho výletu. Snad ještě někdy budeme mít cestu kolem :-)

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>