Září 2010
P Ú S Č P S N
« Srp   Říj »
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Jihočeské focení

Červená LhotaKonec letošního srpna nás s Davidem z fotografického hlediska zastihl při chuti, a tak jsme se rozhodli pořádně zavařit naše paměťové karty, o bateriích nemluvě. Obětovali jsme celkem tři letní večery a vyrazili na některé zajímavé lokality v blízkém či vzdálenějším okolí Plané nad Lužnicí lovit zajímavé světlo a pomocí naší oblíbené technologie HDR i nějaké ty zajímavé záběry. Občas to byl sice boj s přesilou hmyzáků, jindy nám zase zapadající Slunce zakrylo více mraků, než jsme očekávali, ale nakonec se nám podařilo získat spoustu materiálu pro následné zpracování. Samozřejmě se většinou se jednalo o vstupní data pro zmíněnou HDR úpravu, tedy snímky s maximálním možným dynamickým rozsahem expozice, kdy je pro výsledný záběr třeba pořídit tři a někdy i více fotografií. Když k tomu připočteme vstupní data pro skládání panoramatických fotografií, není divu, že místo na paměťové kartě ubývalo proklatě rychle :-) .

Boj s přesilou komárů u Strkovského rybníka

Byla předposlední srpnová sobota a pěkný slunečný den sliboval do červena laděný západ Slunce. My s Davidem jsme se rozhodli, že využijeme pěkného počasí a vyrazíme nafotit nějaké ty záběry v podvečerním světle. Moc času na rozhodování nebylo a tak jsme si jako cíl vybrali nedaleký Strkovský rybník. Popadli jsme foťáky, přehodili přes rameno stativy a vyrazili jsme. Pro focení jsme si vybrali východní břeh, takže jsme vlastně nejdříve museli téměř celý rybník obejít. Hned za hrází nás u cesty zaskočila rozsáhlá mokřina, v jejímž okolí se rozléhalo zlověstné komáří bzučení. A když jsem si chtěl vyfotit čerstvě utopený geodetický zhušťovací bod, sneslo se na mě první mračno bezobratlých útočníků, kteří se začali zákeřně zahryzávat do mé pokožky, jež ne zcela chytře zůstala prosta jakékoliv látkové ochrany.
A tak jsme raději pokračovali v rychlé chůzi vstříc našemu cíli, neboť jsme záhy zjistili, že rychlý pohyb je proti komárům dočasnou leč bezpečně fungující ochranou. Tato ochrana však skončila na kýženém východním břehu rybníka. Nutno podotknout že i tento břeh byl po nedávných deštích řádně podmáčen, tudíž i tato lokalita se stala oblíbeným útočištěm našich hmyzích nepřátel. Slunce nemilosrdně zapadalo a armáda komárů nijak nedbala našich uměleckých záměrů. Nebe se barvilo rudou barvou, ale my jsme místo focení spíš bojovali o holý život. Postavit stativ a exponovat tři snímky s různou pokud možno co nejrozdílnější expozicí, bylo alespoň pro mě zhola nemožné. Situaci z mého pohledu částečně zachránil bracketing, David se naopak uchýlil ke zcela originální technice: postavil stativ, nastavil a dokončil záběr, načež se rychle vydal po směru hodinových ručiček na krátký sprint po kruhové dráze o poloměru přímo úměrném hmyzí přesile. Když doběhl ke stativu, provedl nové nastevní a vyfotil další záběr. Když bylo třeba, proložil nastavování záběru jedním sprintem navíc.

Strkovský rybník

Nic naplat, z východního břehu jsme nakonec prchli řádně poštípaní. Mnohem klidnější pak byla naše zastávka na hrázi, která se nachází na severozápadní straně rybníka. Hladina i okolní stromy byly docela hezky nasvícené odrazy zapadajícího Slunce, navíc se nad hladinou hrdě rozzářil Měsíc. Komáři už nás naštěstí nepronásledovali, tak jsme nejvíce fotografií pořídili právě zde.

Krátošice

Stejně jako loni i letos jsme vyrazili pořídit nějaké ty záběry na rozhlednu do Krátošic. A stejně jako o den dříve, i v neděli jsme vyrazili fotit v době západu Slunce. Tentokrát jsme vyrazili s dostatečným časovým předstihem, abychom se stihli okolo rozhledny dostatečně fotograficky vyřádit a abychom mohli využít měkkého podvečerního světla. Počasí nám vcelku přálo, i když samotný západní obzor byl zakrytý mraky o něco více, než bychom v danou chvíli potřebovali. Také večerní načervenalý nádech oblohy se tentokrát nekonal, zato šedivé panorama jihočeské krajiny zajímavě kontrastovalo se zlatavým nádechem ozářených mraků. Když k tomu připočtu pěkné výhledy na Krátošice i nedaleký hrad Choustník, opět jsme si pěkně zafotili nejen na 17m vysoké rozhledně, ale i v jejím okolí.
Pro úplnost dodám, že rozhledna stojí v nadmořské výšce 532m na Čermákové vrchu v těsné blízkosti vesničky Krátošice. Tvoří ji železná konstrukce, která slouží jako vysílač mobilního operátora. Ve výšce 17m se nachází vyhlídková plošina, na kterou vede celkem 90 schodů, a ze které je nádherný výhled do okolní krajiny.

jihočeský západ Slunce

Podvečer na Červené Lhotě

Poslední z našich podvečerních výletů jsme si nechali na čtvrtek a vyrazili jsme fotit k vodnímu zámku Červená Lhota, který patří k nejkrásnějším jihočeským památkám. Od tamního západu Slunce jsme si slibovali mnohé a tak jsme opět vyrazili s dostatečným časovým předstihem, abychom stihli najít nejen příhodné místo na focení, ale abychom pořídili několik záběrů i z méně obvyklých úhlů.
Červená LhotaVýhodou podvečerního focení u podobné památky je téměř absolutní absence návštěvníků, kteří se v jinou denní dobu hloupě motají v místech, kde je jejich přítomnost nanejvýš nežádoucí. Nám se podařilo hojně navštěvovanou památku vyfotit zcela opuštěnou, jen v některých fázích našeho focení nám narušovala prostor jistá dvojice neúnavně křižující hladinu rybníka na pramici. Hlavní však bylo, že jsme se na úzké pobřežní cestičce nemuseli vyhýbat davům turistů.
Naše focení začalo na západním břehu nebo přesněji řečeno na hrázi rybníka. Slunce, které se pomalu sklánělo k obzoru, ozařovalo svým měkkým světlem červenou fasádu zámku a ta příjemně ladila k zelenavé zahrádce v popředí. Škoda jen, že nad zámkem nebyly v tu dobu trochu výraznější obláčky…
Když jsme se dostatčně nabažili na hrázi, přesunuli jsme se pod přilehlou budovu a odtud až téměř pod most, odkud se nabízely výhledy na zámek z trochu jiné perspektivy, než jsme zvyklí vídat na fotografiích. Se zapadajícím Sluncem pak naše kroky vedly neomylně na východní břeh rybníka, až jsme se postupně profotografovali k dřevěné lávce téměř v jeho nejzazším záhybu. Mraky a podvečerní světlo sice zcela ideálně naše očekávání nenaplnily, ale Červená Lhota je naštěstí fotogenická za každého počasí a v jakémkoliv (proti)světle, takže se nám pár zajímavých záběrů opět podařilo.

V dalších dnech následovalo spojování panoramat, výpočet HDR snímků, úpravy a také další fotografické výlety, které přinesly neuvěřitelnou spoustu materiálu, kterou jsem v podstatě zahlcen doteď.
Aktivita posledních týdnů mě inspirovala ke kroku, který jsem plánoval již delší dobu - zprovoznil jsem úplně novou fotogalerii, kterou chci věnovat právě takovým menším výletům do blízkého i vzdálenějšího okolí. Budu tam průběžně přidávat fotky, které nebudou součástí žádného cestopisného webu. Adresa této galerie je http://fotogalerie.pavelj.cz/ .

Fotografie ze všech krátkých výletů z konce srpna tam jsou již publikované:
Strkovský rybník - http://fotogalerie.pavelj.cz/strkov.htm
Krátošice - http://fotogalerie.pavelj.cz/kratosice.htm
Červená Lhota - http://fotogalerie.pavelj.cz/cervena_lhota.htm

Novou fotogalerii založil i David - jeho fotografie jsou na adrese http://www.outlook.estranky.cz/ .

Krátké výlety posledních srpnových dní byly vskutku inspirativní a tak jsme naší výpravnou aktivitu ještě zvýšili. Během září jsme dokonce podnikli expedice na některé zajímavé geografické body naší země, ale o tom zase v některém z příštích článků!

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>