Říjen 2010
P Ú S Č P S N
« Zář   Lis »
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Výprava na nejsevernější bod České republiky

triumfální fotoNa začátku září jsme se s Davidem a Radkou vydali na takovou větší rodinnou oslavu do Šluknova a když už jsme se vypravili do nejsevernějších končin naší vlasti, tak jsme s Davidem dostali zajímavý nápad – pokoříme a dobudeme nejsevernější bod naší republiky. Ze Šluknova to není daleko, protože severní okraj České republiky leží poblíž obce Lobendava, která je vzdálena jenom asi 12km. Je to zvláštní, protože do severních končin naší země jsem se něco najezdil, ale stanout na jejím nejsevernějším okraji, to mě kupodivu nikdy nenapadlo. Ale lepší pozdě, než vůbec! V sobotu 4.září jsme tedy hned ráno vyrazili z Turnova na sever, abychom stihli ještě před polednem podniknout výpravu do opuštěných a zapomenutých končin České republiky, které severním směrem nejvíce zabíhají do nitra sousedního Německa. Musím konstatovat, že to byla opravdu příjemná a zajímavá výprava a že nás tato akce navnadila k pokoření dalších krajních bodů naší země. Ale pojďme pěkně popořadě.

Pro začátek trocha geografie

Nejsevernější bod České republiky najdeme ve Šluknovském výběžku, který leží v Ústeckém kraji v okrese Děčín. Mnoho pramenů uvádí, že tento bod leží v katastru obce Lobendava, ale toto tvrzení není zcela přesné. Řekněme, že severní okraj naší republiky skutečně najdeme v oblasti, která ze správního hlediska spadá pod působnost obecního úřadu v Lobendavě – mimochodem, nejsevernějšího obecního úřadu České republiky, ale samotný nejsevernější bod leží v katastrálním území s přiléhavým názvem Severní. Stejně tak Lobendava není nejsevernější trvale obydlenou osadou, ale v pomyslném žebříčku jí patří až třetí pozice. Ještě o něco severněji totiž leží osada Liščí (spadající pod působnost obecního úřadu Lipová) a titul nejsevernější osady České republiky náleží vesničce Severní, jejíž baráčky rozeseté v mělkém údolí mezi nevysokými kopci Šluknovské pahorkatiny najdeme zhruba necelý kilometr od Lobendavy (asi není třeba zdůrazňovat kterým směrem :-) ). Jak už jsem uvedl, Severní administrativně spadá pod Lobendavu a jako místí čtvrť nese na dopravních cedulích označení „Lobendava-Severní“, přestože ji v mapách najdeme pouze pod samostatným označením „Severní“. Stejné jméno – „Severní“ - pak nese i katastrální území zahrnující nejseverněji položené oblasti naší republiky.
Co se vlastně rozumí pod pojmem nejsevernější bod? Je to místo s maximální dosažitelnou zeměpisnou šířkou na území České republiky, nebo chcete-li , místo v České republice s největší možnou úhlovou vzdáleností od rovníku (v kilometrech je tato vzdálenost rovna 5651,96km). Státní hranice, na které tento bod leží, je zároveň hranicí pozemkové parcely číslo 1202, která spadá do majetku Lesů ČR s.p. a jejíž výměra činí 69 359m2 (tedy necelých 7 ha).

Přesná poloha nejsevernějšího bodu České republiky

Přesnou polohu jakéhokoliv bodu na naší planetě lze nejlépe vyjádřit pomocí geografických (úhlových) souřadnic – zeměpisné šířky, tedy úhlové vzdálenosti od rovníku, a zeměpisné délky neboli úhlové vzdálenosti od Greenwichského (nultého) poledníku. Jak tyto hodnoty nejpřesněji zjistíme? Použijeme nejpodrobnější mapový podklad, který řeší vlastnické vztahy včetně přesné polohy hranic jednotlivých pozemků - katastrální mapu. V tomto mapovém podkladu je samozřejmě v rámci katastrálního území Severní zakreslena také státní hranice, která v tomto případě není ničím jiným, než hranicí parcely sousedící s Německem. Všechny lomové body na této hranici jsou vyjádřeny rovinnými (pravoúhlými) souřadnicemi y a x v souřadnicovém systému S-JTSK (jednotné trigonometrické sítě katastrální), což je lokální jednotná soustava používaná pro určování souřadnic podrobných bodů na celém území bývalého Československa.
V rámci katastrálního území Severní byla nedávno dokončena digitalizace katastrální mapy a v současné době je již zpoplatněna katastrální mapa digitalizovaná (KMD). Tím se hledání souřadnic nejsevernějšího bodu zjednodušuje, neboť veškeré hranice včetně té státní byly vektorizovány a v rámci digitalizované mapy existuje databáze souřadnic ( y a x) všech lomových bodů. Je pravdou, že speciálně v mapách KMD byly souřadnice většiny bodů získány prostým odsunem z rastrového podkladu s prachbídnou přesností (od desítek decimetrů až po několik metrů), souřadnice bodů na státní hranici byly naštěstí získány měřením, tedy s přibližnou teoretickou střední souřadnicovou chybou 0,14m. Vzhledem k tomu, že inkriminované místo leží v lese, přesněji určit polohu nejsevernějšího bodu v podstatě nelze.
Pokud jsem se chtěl dobrat přesné zeměpisné polohy nejsevernějšího bodu, musel jsem tedy nejdříve získat souřadnice lomových bodů státní hranice z katastrální mapy. Databázi těchto bodů stejně jako katastrální Kámen 2/40mapy všech území ve Šluknovském výběžku spravuje katastrální úřad v Rumburku. Stačilo tedy zavolat na příslušné dokumentační oddělení a tamní ochotný úředník mi obratem zaslal žádaná data – tedy vektorizovanou kresbu a seznam souřadnic v pravoúhlé soustavě S-JTSK. Přesnou hodnotu zeměpisné šířky a délky jakéhokoliv bodu z tohoto seznamu lze pak získat transformací na okolní trigonometrické body, které mají k pravoúhlým souřadnicím přiřazenu také přesnou hodnotu zeměpisné šířky a délky v soustavě ETRS-89. Jenomže zde nastává malá nesnáz, protože osy souřadnicového systému S-JTSK nekorespondují úplně přesně se zeměpisným jihem a severem. Laicky řečeno, tento geodetický systém je vůči světovým stranám mírně natočen a nejsevernější bod na státní hranici podle katastrální mapy nemusí být (a také není) nutně nejsevernějším bodem České republiky – tedy oním hledaným bodem s maximální hodnotou severní šířky. Pro určení správného nejsevernějšího bodu bylo třeba přepočítat všechny lomové body státní hranice v katastrálním území Severní a na základě transformace byl teprve zjištěn správný bod – jeho přesné číslo je 539000940157 a pravoúhlé souřadnice získané z katastrální mapy jsou y=735469,53, x=935300,16. Transformací jsem spočítal, že jeho zeměpisné souřadnice jsou následující: severní šířka: 51°03´20,53724´´, východní délka: 14°18´56,11809´´. Severní šířka žádného jiného bodu na státní hranici nedosahuje vyšší hodnoty. Tudíž hodnota 51°03´20,53724´´ je maximální dosažitelná severní šířka na území České republiky!
Ještě doplním, že zeměpisné souřadnice jsou spočteny v soustavě ETRS-89, zatímco turistické a automobilové GPS přístroje pracují se souřadnicovým systémem WGS-84. Rozdíl mezi WGS-84 (světový geodetický referenční systém) a ETRS-89 (Evropský terestrický referenční systém) činí několik desítek cm (v roce 2005 to bylo 30cm a každým rokem se tato odchylka na území ČR zvětšuje o 2,7cm) a pro účely turistické navigace je v podstatě zanedbatelný, neboť se pohybuje řádově okolo 0,05´´. Každopádně ETRS-89 je v našich zeměpisných končinách přesnější.

Hraniční kámen 2/40 aneb nevěřte informační tabuli

Nejsevernějším českým hraničním kamenem je patník s označením 2/40. Nabízí se otázka, jestli je tento hraniční kámen skutečně shodný s nejsevernějším bodem dle katastrální mapy. Podle toho, co na místě samotném ukazovala moje GPS, bych skoro řekl, že tomu tak není – zeměpisná poloha patníku byla dle mého přístroje 51°03´20,2´´ 14°18´58,2´´. To znamená odchylku v šířce -0,3´´ - tedy cca 9,4m směrem na jih a v délce +1,9´´ - tedy zhruba 41m směrem na východ od vypočtených souřadnic podle katastrální mapy. To není rozdíl v souřadnicíchzrovna málo, na druhou stranu moje hodnoty byly zaznamenány obyčejnou GPS, kterou používám v autě, a která nedisponuje nijak zvlášť citlivým přijímačem. Přesnost měření takového přístroje v lese se špatným signálem je samozřejmě velmi nízká až prachbídná, takže se nakonec spokojím s tvrzením, že patník 2/40 je skutečně oním nejsevernějším bodem naší republiky. Samozřejmě existuje způsob, jak tuto skutečnost ověřit – vytyčit nejsevernější bod podle souřadnic z katastrálního úřadu, ale abych kvůli tomu tahal polygonový pořad lesem z jednoho trigonometrického bodu na druhý, takový nadšenec zase nejsem :-) .
Mnohem závažnější je ale chyba, která se vyskytuje na informační tabulce v blízkosti patníku, která udává „přesnou“ polohu tohoto krajního bodu. Najdeme tu hodnoty 51°03´33,4´´ severní šířky a 14°19´02,3´´ východní délky. Nevím, kdo a jakým způsobem k těmto hodnotám došel, každopádně tyto nesprávné údaje jsou hojně přebírány a papouškovány na všech serverech, které se o nejsevernějším bodě naší republiky nějakým způsobem zmiňují. A přitom chyba v těchto souřadnicích je skoro až hrozivá! Náš nejsevernější bod totiž posouvá o plných 399m více na sever a 120m víc na východ. Bod označený na ceduli tak leží od skutečného nejsevernějšího bodu ve vzdálenosti 416m, tedy téměř půl kilometru. Mimochodem souřadnice na ceduli jej situují do průseku na severním okraji lesa poblíž hostince u silnice Hohwaldstrase na Německé straně hranic – viz. zobrazení na satelitním snímku v Google Earth.

Výprava na sever

Naše výprava začala po příjezdu do Šluknovského výběžku ve vesnici Velký Šenov. Bydlí tam moje babička a její byteček sloužil jako naše základna, ve které jsme zanechali Radku coby podpůrný „tým“. Společně s Davidem jsme přes vesnici Lipová zamířili do Lobendavy, kde jsme hned na začátku obce odbočili na sever a ignorujíce dopravní značku „motorovým vozidlům vjezd zakázán“ jsme se vydali severním směrem do Severní. Smysl této zákazové značky mi zůstal skrytý, neboť do Severní vede normální (i když úzká) asfaltová silnice, kterou místní obyvatelé běžně používají. Ačkoliv ono je možné, že zdejší starousedlíci a chalupáři disponují nějakým speciálním povolením. Kdo ví …
hraniční přechodMy jsme odvážně značku ignorovali a pokračovali jsme tak dlouho, jak jen to šlo. Minuli jsme několik stavení volně roztroušených po okolí a nakonec jsme zastavili až na konci osady u zákazu vjezdu. Nejen, že tento o level přísnější zákaz jsme si už ignorovat netroufli, ale ona už za dopravní značkou stejně asfaltka končila a dál mezi pastvinami se vinula jenom ne příliš kvalitní polňačka. U posledního baráku v Severní jsme tedy zanechali auto a dál jsme pokračovali pěšky.
Mírné stoupání se ukázalo být zcela nenáročným a tak jsme se mohli nerušeně kochat okolní přírodou a výhledy na nejsevernější český kopec, kterým je 512m vysoká Buková hora. Po 1100m jsme konečně dorazili na státní hranici. Polní cestu zde přerušuje několik zavalitých kamenů, které znemožňují přejezd jakéhokoliv dvoustopého vozidla, a na druhou stranu hranice vede pouze úzká pěšinka. Kromě obligátních cedulí s upozorněním na přechod státní hranice, s označením příslušného kraje na každé straně (Ústecký kraj na zvláštní hraniční kámen 1/21 české a Sasko na německé) a jedné, v roští téměř neviditelné, české cedule se státním znakem, tu na turistu čekají také dvě dřevěné německé cedule. Jedna z nich ukazuje směrem na severozápad a nese označení Waldhaus Nordkap. Je to zvláštní, ale k nejsevernějšímu bodu České republiky ukazuje pouze německá cedule. Na české straně bychom nějakou zmínku o tom, že se nacházíme poblíž dosti významného bodu, hledali marně. Je to opravdu s podivem, protože pro naše severní sousedy není náš nejsevernější bod ničím zajímavý. Přesto zde vybudovali přímo luxusní turistickou stezku. Příhraniční louku lemuje pěkně udržovaný turistický chodník a než se po nějakých 400m vnoří za lesní okraj, najdeme u něj dokonce i lavičky!
Také v lese pokračuje dobře udržovaná stezka, která se klikatí mezi hraničními patníky, chvíli na české, chvíli na německé straně. Netrvalo to dlouho a po 200m se u cesty objevil veliký bludný kámen a na něm jeden z mnoha hraničních patníků. Na hraničním kamenu s označením 1/21 by nebylo nic tak zvláštního, kdyby nevyrůstal přímo z tohoto bludného šutru. Docela by mě zajímalo, proč byl tak podivně usazen, každopádně se jedná o jednu z dobře zapamatovatelných zajímavostí cesty na český Nordkap.
improvizovaná lávkaKousek za bludným šutrem se před námi objevila provizorní lávka vybudovaná ze dvou březových klád a jednoho starého mohutného zbouraného patníku. Lávka překlenovala nepatrnou bystřinu, která nese vskutku originální jméno Severní potok. Tento hraniční tok nám byl věrným souputníkem po následujících několik stovek metrů a téměř nás dovedl až k našemu cíli. Ovšem u lávky následovalo kratší zdržení, neboť David objevil na jednom ze stromů schránku se zápisníkem, do které se zvěčňují všechny procházející výpravy – tedy alespoň ty, které zápisník objeví. Nepromokavá schránka je totiž důmyslně připevněná na odvrácenou stranu stromu, takže ten, kdo má naspěch a jenom lávku chvatně překročí, si jí ani nemusí všimnout. Poté, co jsme provedli slavnostní zápis, vyrazili jsme po směru další dřevěné cedule s nápisem „Nordkap“ podél potoka. Pomalu jsme začali sledovat označení patníků, neboť za lávkou již začala druhá řada kamenů (2/xx). Věděli jsme, že musíme dojít k patníku 2/40, takže jsme během chůze mohli pohodlně sledovat, kolik hraničních kamenů musíme ještě minout. Velmi povzbuzující byl v tomto směru zajímavý meandr hraničního potoka, protože v jednotlivých záhybech bylo umístěno hned několik patníků najednou. U kamene 2/30 jsme zase narazili na velice pohledný mini vodopádek a po chvíli se před námi objevil kámen s označením 2/37, kde se naše turistická stezka od potoka definitivně odklonila. Náš cíl už byl na dosah!

Nejsevernější bod je dobyt!

Vystoupali jsme od potoka do mírného svahu, minuli jsme poslední dva hraniční kameny a před námi se v dálce konečně objevil areál nejsevernějšího bodu České republiky. Musím naše německé sousedy opravdu pochválit, protože okolí pro nás tak významného bodu je upraveno vskutku důstojným způsobem. Areálu uprostřed lesa dominuje dřevěný přístřešek se dvěma lavičkami a stolem. Pod stříškou je umístěná dřevná český Nordkapcedule s nápisem „Am Nordkap“. Dále tu stojí německá cedule „Das Nordkap“ s odkazem na německého novináře listu Sächsische Zeitung Petera Stacheho, který významně přispěl k popularizaci tohoto místa. A z textu lze také vyčíst, kteří zástupci fauny a flóry se v okolí našeho nejsevernějšího bodu vyskytují. Vše bohužel v německém jazyce, pouze v nejspodnější části cedule najdeme drobný český překlad. Hned vedle německé cedule stojí česká s těmi nešťastně ulítlými souřadnicemi. I tak patří turistům ze Vsetína-Hulína dík, že tady stojí alespoň něco, protože poslední českou stopou je už jenom takřka nečitelná plechová cedule z 10.6.2007 od turistů z Nového Boru, která je – s prominutím – posraná od ptáků.
Uprostřed široké cesty obklopen borovým porostem se hrdě tyčí patník s označením 2/40 – jeden ze čtyř krajních bodů naší republiky. Tento patník je obzvlášť významný, protože se zároveň jedná o nejsevernější bod bývalého Rakousko-Uherska. Možná v tomto kontextu lze alespoň částečně pochopit nadšení Němců pro toto zcela opuštěné místo mimo veškeré turistické cesty.
V německém přístřešku je opět k dispozici pamětní notýsek, a tak jsme již podruhé naši výpravu zvěčnili pamětním zápisem. Následovalo samozřejmě triumfální foto u patníku a já jsem nejsevernější místo naší republiky zvěčnil pomocí QTVR panorama (snímání ve třech řadách, 60 fotografií). Pokud se tedy chcete alespoň virtuálně porozhlédnout okolo severního okraje naší vlasti, pak stačí kliknout sem (a mít nainstalovaný Quick Time).
Zpět do Severní jsme se vrátili stejnou cestou, jen jsme po stezce nedošli až k hraničnímu přechodu, ale zkrátili jsme si cestu od okraje lesa přes pastvinu. Takto se dá sice ušetřit několik desítek metrů, ale člověk si nemůže být jistý, jestli na něj z houštiny nevyběhne nějaká ta kravka nebo v horším případě dokonce býk. Naštěstí jsme pastvinu překonali bez úhony a vyhnuli jsme se tak hlučné skupině německých turistů s vřeštícími haranty. Po čtvrthodinové jízdě autem jsme byli zpátky na „základně“ ve Velkém Šenově, kde následoval zasloužený babiččin oběd!

Buková hora

Výlet do nejsevernějších končin České republiky byl nadmíru vydařený a nesmírně inspirativní. Rozhodli jsme se zvednout hozenou rukavici (kterou jsme sami hodili :-) ) a hned o tři týdny později jsme vyrazili na opačný konec naší země a v současné době už máme v plánu výpravu i do nejzápadnějších hvozdů naší vlasti. Jen ten východ už letos nezvládneme…

Na závěr přidávám opět odkazy:

Fotogalerie z výpravy na nejsevernější bod ČR - http://fotogalerie.pavelj.cz/nejsevernejsi_bod_cr.htm
Pár fotek ze Šluknova - http://fotogalerie.pavelj.cz/sluknov.htm
Davidova fotogalerie z naší výpravy - http://www.outlook.estranky.cz/fotoalbum/krajni-body-cr/nejsevernejsi-bod-cr/

A jako vždy - záznam naší trasy do satelitního snímku:

4 comments to Výprava na nejsevernější bod České republiky

  1. Vojta
    Září 18th, 2011 v 7:53 am

    Zdravím a chci vyjádřit poděkování a obdiv za reportáže do krajních bodů ČR. Ta panoramata jsou skvělá. Jsi z oboru, a tak už jsi jistě slyšel o geocachingu. My se tomu věnujeme a Tvé informace nám moc pomohly při vytvoření naší mystery-cache (skrýš, jejíž souřadnice musí hledající vyluštit) v samém středu ČR - u Golčova Jeníkova.
    Včera jsme navštívili nejsevernější bod ČR a ve Tvé reportáži jsme narazili na jistou nejasnost. Na patníku 2/40 jsme naměřili naší turistickou GPS podobné hodnoty jako Ty ( 51°03.342´ a 14°18.966´). Důležitá N-hodnota sedí naprosto přesně, ale Ty u E-souřadnice podle katastrální mapy uvádíš hodnotu 14°16´56.11809´´ (14°16.935´). Když to dám do mapy.cz, jsem mimo Šluknovský výběžek. Není to překlep? nebo se ty katastrální mapy tak liší?
    Ještě jednou díky a těším se na reportáž z nejvýchodnějšího bodu ČR. Tam jsme také ještě nebyli. Důležitou E-souřadnici tohoto bodu jsem určil na 18°51´33.2´´ (18°51.553´), tak snad se nebudu moc lišit od katastrálních map.

  2. admin
    Září 18th, 2011 v 1:06 pm

    Zdravím a děkuji za upozornění na překlep - zeměpisná délka nejsevernějšího bodu vychází podle katastrální mapy 14°18´56,11809´´. Nechápu, jak se mi tam místo osmičky vloudila ta šestka :-) Každopádně jsem to už v článku opravil, takže ještě jednou díky!

  3. jarda
    Srpen 27th, 2012 v 11:23 pm

    Ahoj,zdravím Tě.Též jsme s ženou takoví blázni, že jsme obešli všechny krajní body republiky a další nej… a teď jdeme postupně pěšky po celé hranici ČR. Máme za sebou cca 1/8. Asi před měsícem jsme protnuli i ten nejsevernější bod ČR.Též mě dopálily nesprávné údaje na ceduli, jak píšeš.Ale proč píšu: Podle mého není nejsevernějším bodem hraniční kámen 2/40, nýbrž 2/41 se souřadnicemi 51°03´20,526696´´ a 14°18´56,078064´´. Já těm soustavám nerozumím (jestli ETRS-89 nebo jiná),jak to vysvětluješ, ale mám tuto informaci přímo od člověka ze Zeměměřičského ústavu, který se měřením hranic přímo zabývá. Podle jeho údajů (najdi si http://www.statnihranice.cz)je i kámen 2/42 severněji než 2/40.
    To aby Němci přenesli boudu Am Nordkap a infotabuli o jeden patník na západ, že!

  4. Pavel
    Únor 12th, 2014 v 12:38 pm

    Ahojte pánové a dámy, v létě jsem podnikl s přáteli několikadenní roadtrip, kde jsme během týdne objeli všechny krajní body, blízká trojmezí a zakončili to symbolicky v Číhošti. Prostě máme rádi hranice :) A na dvou nezávislých GPS jsme také zjistili, že nejsevernější je hraniční kámen 2/41. No a co jsem dneska při procházení netu nenašel. U kamene 2/41 mezitím prý vyrostla mohyla s deskou oznamující, že to je opravdu tam. Čili, kdo jste byli u 2/41, byli jste tam správně. Kdo ne, musíte si udělat výlet znova, pokud jste puntičkáři :D

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>