Leden 2012
P Ú S Č P S N
« Pro   Bře »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Výšlap na Taubenkogel (2328m)

Dachsteinský masívPo předchozích celkem povedených výletech do hor mě v září docela zaujal kolegův nápad, že bychom mohli pokořit nejvyšší vrchol Dachsteinského masívu. Leč nápad je věc jedna a fyzická připravenost věc druhá. A já ve svoji kondici v té době zrovna dvakrát důvěru neměl. Tudíž jsem tento zajímavý záměr prozatím odložil na pozdější dobu, ale myšlenka vyrazit na masív nad Halštatským jezerem už v hlavě zůstala. A když na poslední zářiový víkend roku 2011 slibovala předpověď azurově slunečné počasí, nebylo nad čím váhat. Tentokrát se ke mně přidal soused Roman a společně jsme v sobotu 24.9. brzy ráno vyrazili do rakouské Solné komory.

Našim cílem se stal severní okraj Dachsteinského masívu nad městem Obertraun. Samotný výlet jsme nakonec omezili na jeden den, což asi nebyl úplně nejlepší nápad, neboť jsme se díky tomu dostali do nepříjemného časového presu. I přesto, že jsme do Rakouska vyrazili již krátce po páté hodině ranní. Solná komora sice od nás z Jižních Čech není úplně nejdál, ale i tak 272km dlouhá cesta přes Linec, Gmünden, Ebensee, Bad Ischl a Hallstatt do Obertraunu zabrala téměř čtyři hodiny drahocenného času.
Na místo samotné jsme tedy nakonec dorazili až těsně před devátou hodinou. Auto jsme zaparkovali na prostorném neplaceném parkovišti u dolní stanice lanovky Dachsteinseilbahn a po rychlé snídani jsme vyrazili vzhůru na masív.

Dachsteinseilbahn

Lanová dráha Dachsteinseilbahn začíná jižně od obce Obertraun v nadmořské výšce 608m. Celkem se skládá ze třech úseků. První vede z Obertraunu do stanice Schönbergalm (1350m) a měří 1734 metrů. Tento úsek byl vybudován v roce 1951 a lanovka jej dnes překonává rychlostí 28,8km/h. V okolí první stanice jsou k vidění dvě jeskyně – Lední a Mamutí, takže mnoho návštěvníků vyjede pouze sem a dál na vrchol masívu už ani nepokračuje.
DachsteinseilbahnDruhý úsek je nejdelší, zároveň zdolává největší převýšení a po 2285 metrech končí až pod vrcholem hory Krippenstein v nadmořské výšce 2090m. Lanovka se zde pohybuje rychlostí 36km/h a doba jízdy činí necelých šest minut. Oba úseky byly v roce 2007 rekonstruovány a dnes jsou operovány zcela novými kabinami, které pojmou až 60 osob. Závěrečný třetí úsek měří 1623 metrů a vede z Krippensteinu dolů do údolí na dachsteinskou náhorní plošinu do stanice Gjaidalm, která leží v nadmořské výšce 1791m. Tento úsek byl otevřen jako poslední v roce 1961 a dodnes zde jezdí původní žluté kabiny.
Mezi jednotlivými úseky se přestupuje, ale odjezdy kabin na sebe navazují, takže se v moderních rekonstruovaných přestupních stanicích čeká jen minimálně.
V září 2011 jsme zaznamenali tyto ceny:
Lanovka (všechny tři úseky) - 14€ (dítě do 16 let), 25€ (dospělý), 35€ (1 dospělý+dítě), 41,5€ (1 dospělý+více dětí), 53,5€ (2 dospělí+dítě), 60€ (2 dospělí+více dětí).
Lanovka (první úsek) + vstup do jedné z jeskyní (Ledové nebo Mamutí) - 15€ (dítě do 16 let), 27€ (dospělý), 38€ (1 dospělý+dítě), 45€ (1 dospělý+více dětí), 58€ (2 dospělí+dítě), 65€ (2 dospělí+více dětí).
Lanovka (první úsek) + vstup do obou jeskyní (Ledové i Mamutí) - 19€ (dítě do 16 let), 32€ (dospělý), 45€ (1 dospělý+dítě), 54€ (1 dospělý+více dětí), 68€ (2 dospělí+dítě), 77€ (2 dospělí+více dětí)
Lanovka (všechny tři úseky) + vstup do obou jeskyní - 21€ (dítě do 16 let), 35€ (dospělý), 50€ (1 dospělý+dítě), 60€ (1 dospělý+více dětí), 75€ (2 dospělí+dítě), 85€ (2 dospělí+více dětí).

Krippenstein (2108m)

Krippenstein je nejvyšší vrchol severní části Dachsteinského masívu. Na jeho severním úbočí byla v nadmořské výšce 1968m vybudována ocelová vyhlídková plošina Pět prstů, která skutečně na první pohled připomíná otevřenou dlaň s pěti rozevřenými prsty, které trčí do prostoru. Vyhlídková plošina Pět prstůNávštěvník tu má pod nohami několika set metrovou propast a před sebou úžasný výhled na Halštatské jezero a městečka Hallstatt i Obertraun. Za nádherného počasí, na které jsme měli štěstí i my, lze odsud přehlédnou úžasné panorama alpských vrcholků, které se táhnou, kam jen oko dohlédne. Ten výhled je skutečně fantastický!
K vyhlídce vede od stanice lanovky asi 1km dlouhý široký chodník, který na západním úbočí míjí startovací svah paraglidistů. Ti odsud startují k vyhlídkovým letům dolů k Halštatskému jezeru. Během naší návštěvy jich odsud odlétalo hned několik desítek.
Nedaleko startovacího svahu stojí pěkná kamenná kaple, u které odbočuje užší chodník vedoucí na samotný vrchol Krippensteinu s nevelkou vyhlídkovou terasou. Odsud se naskýtají nádherné výhledy na dachsteinskou náhorní plošinu i na jižní hřeben, který se zvedá až k nevyššímu vrcholu celého masívu, 2995 metrů vysokému Hoher Dachsteinu. Samotná nejvyšší hora spolkových zemí Štýrsko a Horní Rakousko však při pohledu z Krippensteinu není tou úplně největší dominantou. Mnohem působivěji se jeví o něco bližší oblý vrchol Hoher Gjaidstein, který je ovšem o plných 201 metrů nižší. Stejně tak majestátně se jeví skalnatý hřeben, který se z náhorní plošiny zvedá ještě před jižním masívem. Tento hřeben se nazývá Taubenkogel a pro nás se stal nakonec hlavním cílem našeho dachsteinského výšlapu.

Výhled z plošiny Pět prstů

Cesta na Taubenkogel (2328m)

KrippensteinSamotný Taubenkogel je od Krippensteinu vzdálen 4km vzdušnou čarou. To na první pohled nevypadá nijak zákeřně, jenomže v cestě je velice členitá náhorní plošina, která klesá do nadmořské výšky cca 1790m. Cestou z Krippensteinu je tedy třeba nejprve sestoupit dolů do údolí a potom teprve zahájit výstup ke skalnatému hřebeni. Je pravda, že sestup lze absolvovat i lanovkou, neboť dole leží konečná stanice třetího úseku Gjaidalm, jenomže my jsme nakonec krátce před polednem začali hrdinně klesat po šotolinovém chodníku pěšky. V našem časovém presu to asi nebyl úplně nejlepší nápad, byť nám 2,1km dlouhý sestup z Krippensteinu zabral pouze nějakých 40 minut. Dole v Gjaidalm station jsme totiž zjistili, že odsud poslední lanovka odjíždí už v 16:40, tj. asi za čtyři a půl hodiny. Pokud ji nestihneme, budeme muset do Obertraunu šlapat po svých.
Hoher DachsteinNaštěstí má podle směrové cedule výšlap na hřeben trvat necelé dvě hodiny. První fáze cesty z Gjaidalm station vede po širokém chodníku směrem na chatu Schilcherhaus, ale hned na prvním rozcestí je třeba odbočit vlevo na stezku č. 615. Šotolinová cesta pak mírně stoupá až ke komplexu budov Oberfeld Kaserne v nadmořské výšce 1830m. Tady je třeba projít mezi plechovými boudami a pokračovat stále rovně. Odbočka vlevo totiž vede na okruh ke kříži Heilbronner.
Za Oberfeld Kaserne začíná první trochu ostřejší stoupání. Chodník tu na 300 metrů dlouhém úseku stoupá o 100 metrů výš. Následuje pozvolné stoupání v členitém rozeklaném terénu mezi sněžnými jámami až k rozcestí (1954m), kde se od turistické stezky odděluje vpravo trasa č. 657 vedoucí na chatu Simony Hütte (2 a půl hod.), která je oblíbeným výchozím místem pro výstupy na Hoher Dachstein.
Výhled na KrippensteinTrasa 615 pokračuje stále rovně. Následuje další příkřejší stoupání, během kterého chodník překonává magickou hranici 2000m.n.m. a dostává se až na samotné úpatí horského hřebene. Skalní masív je zde ovšem strmý a tak stezka odbočuje ostře vlevo podél stěny a na chvíli se dokonce i mírně svažuje. Klesání však nemá dlouhého trvání a o nějakých 300 metrů dál začíná nástup do příkré skalní stěny, ve které chodník traverzuje prudce vzhůru. Stoupání sice není technicky nijak náročné, přesto je třeba pečlivě sledovat turistické značení, které je pečlivě a nahusto nakreslené na kamenech a skalních výstupcích.
My s Romanem jsme se u nástupu do stěny rozdělili a vzhůru na hřeben jsem tak vyrazil sám. Samotný výstup nakonec trval přesně 39 minut a na jeho konci mě čekalo nejen krátké brodění sněhem, ale hlavně krásný výhled na sousední Hoher Gjaidstein i na majestátní Hoher Dachstein s Halštatským ledovcem. Na druhé straně se v horském masívu už skoro ztrácel oblý Krippenstein, který se z nadmořské výšky 2328 metrů zdál malinký a nevýrazný. A všude okolo se rozprostíralo nádherné alpské panorama, kterému dnes dalo slunečné počasí obzvláště vyniknout.
Bohužel po čtvrt hodině strávené na liduprázdném nejvyšším bodě hřebene jsem musel kochání ukončit a zahájit sestup do údolí, neboť do odjezdu poslední lanovky z Gjaidalm station už zbývalo jenom něco málo přes dvě hodiny. To by samo o sobě stačilo, jenomže nám by se nesmělo vymstít ono rozdělení s Romanem dole pod hřebenem. Sraz jsme si domluvili pouze na dálku posunky a jak už to tak bývá, tak jsme se na smluveném místě samozřejmě minuli a následovalo asi půlhodinové hledání, během kterého jsem nejdříve sestoupil k rozcestí s chodníkem na Simony Hütte a následně zase vystoupal zpátky na úpatí Taubenkogelu. Naštěstí jsme se s Romanem nakonec zdárně našli a po padesáti minutách zrychlené chůze jsme před půl pátou dorazili do Gjaidalm station. Poslední lanovkou jsme se přesunuli na Krippenstein a odtud dolů zpátky na parkoviště u Obertraunu.

Zde je výškový profil našeho výšlapu:

Výšlap na Taubenkogel

Výšlap na Taubenkogel je poměrně pohodový, snad jenom závěrečný úsek vyžaduje trochu toho fyzického úsilí. Nicméně při nástupu do skalní stěny jsem potkal 70ti letého pána opírajícího se o hůl, který se právě vracel z hřebene s nadšením, jaký že je to na hoře krásný rozhled! Jak je vidět, nic není nemožné. A ty výhledy z vrcholu za dobré viditelnosti opravdu stojí za to. Škoda jen, že jsme příliš času strávili na Krippensteinu, a v další fázi dne jsme museli dohánět časové manko. Jenže ona ta panoramata s Halštatským jezerem byla natolik úchvatná, že jsme se jich prostě nemohli nabažit.
Z Dachsteinského masívu jsme tak navštívili jen nepatrnou část a hned se vyrojilo několik dalších potencionálních cílů, které by letos stály za námahu. Ať už výšlap na majestátní Hoher Gjaidstein, přechod celého masívu z Obertraunu až do Ramsau, nebo výstup na samotný Hoher Dachstein. Uvidíme…

Halštatské jezero

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>